Někdy si říkám, jestli ještě znáš mý jméno
A jak často na mě myslíš, když jdeš spát
Na zítřek v televizi hlásí zataženo
A v mý hlavě už tak bude napořád
Život jde dál, lásko, musíme si zvykat
A není dobrý na tý cestě zůstat sám
Pro jeden smutek nemá cenu stokrát vzlykat
Když má svět otevřenou náruč dokořán
A co bylo dál, jenom vítr
Po nebi se mraky honily
A co bylo dál, jenom vítr
A stromy se až k zemi sklonily
V uších mi pořád zněly tvoje něžný věty
A do vlasů ti sedal bílej sníh
Z oblohy černý jak díra mezi světy
Se na mě snášel a studil na dlaních
A co bylo dál, jenom vítr
Po nebi se mraky honily
A co bylo dál, jenom vítr
A stromy se až k zemi sklonily
V tom baru nevěděli, že je venku krize
Z rádia zpíval Cohen "Lásko, jsem tvůj muž"
Tys vešla dovnitř jak zhmotnění mý vize
Jako když do srdce mi někdo vrazí nůž
A co bylo dál, jenom vítr
Po nebi se mraky honily
A co bylo dál, jenom vítr
A stromy se až k zemi
A co bylo dál, jenom vítr
Po nebi se mraky honily
A co bylo dál, jenom vítr
A stromy se až k zemi sklonily
