Na jaře se vrací od podzima listí
mraky místo ptáků krouží nad Závistí
kdyby jsi se někdy ke mně chtěla vrátit
nesměla bys, lásko, moje srdce ztratit.
Zabil jsem v lese jelena
bez nenávisti, bez jména
když přišel dolů k řece pít
krev teče do vody, v srdci klid.
Voda teče k moři, po kamenech skáče
jednou hráze boří, jindy tiše pláče
někdy mám ten pocit, i když roky plynou
že vidím tvůj odraz, dole pod hladinou.
Zabil jsem v lese jelena
bez nenávisti, bez jména
když přišel dolů k řece pít
krev teče do vody, v srdci klid.
Na jaře se vrací listí od podzima
čas se někam ztrácí, brzo bude zima
svět přikryje ticho, tečka za příběhem
kdo pozná, čí kosti zapadaly sněhem.
Zabil jsem v lese jelena
bez nenávisti, bez jména
když přišel dolů k řece pít
krev teče do vody, v srdci klid.
Zabil jsem v lese jelena
bez nenávisti, bez jména
když přišel dolů k řece pít
krev teče do vody, v srdci klid.
