J á bejv á vala lavice
A co m á m ř í kat samej plyš
A neznala jsem št ě nice
A neznala jsem co je myš
Třpytila jsem se pozl á tky
A v ě řila že nevyblednou
A t ě šila se na zadky
Kter é si na m ě jednou sednou
Čtyřicet let jsem sloužila
V šediv é m baru ve kter é m
Se neust á le snoubila
Absolutn í tma se šerem
Ačkoli bylo docela maličko
Vid ě t v onom šeru
J á přece jenom vid ě la
A slyšela no na mou v ě ru
J á pamatuju b á sn í ka
Kterej si na m ě denn ě sedal
A kterej m í sto u ml í ka
U kontušovky št ě st í hledal
Kdybych j á račte odpustit
B á sn í kem snad se mohla st á t
Nedala bych si chv í li klid
A musela bych ps á t a ps á t
O hysterick é blondýn ě
O muži s ciz í m dialektem
A o t ě ch kteř í jedin ě
Si um í pestřit život sektem
Kdybych j á byla b á sn í kem
Sepsala bych svou minulost
A za posledn í m punt í kem
Bych jednou provždy řekla
A nikdy v í c bych nesedala
V šediv é m baru ve kter é m
Jak už jsem jednou předeslala
Se snoubila tma se šerem
Škoda že jsem jen lavice
A nem á m špetku nad á n í
J á kdybych m ě la ambice
Pustila bych se do psan í
Žila bych jako pt á k
Byla bych vesel á
Teď jsem však teď jsem však
Šediv á omšel á
Teď jsem však teď jsem však
Šediv á omšel á
Nesm ě jte se mi pros í m v á s
To v í te moli prach a čas
