To hv ě zd á ř jm é nem Kepler ti odk á zal svůj sn á ř
A Galileo brejle a Shakespeare kalam á ř
A z Picassova pl á tna se škleb í tvoje tv á ř
S á m na sebe se d í v á š
Ten Picasso holt uh á d co j á tak dobře v í m
Jak r á d bys vš í m už praštil Jo namouduši vš í m
Tvým čelem t á hnou vr á sky jak v ě dmy pov ě tř í m
Ne ty si nezazp í v á š
To's přitom dostal zp ě vn í k and ě lů na kůru
Jsi na vrcholu sl á vy a proto v ažuru
A přesto pod tvou kůž í jak pilous pod kůru
Se usadila t í se ň
Teď před zrcadlem pt á š se zda jsi to ješt ě ty
A nebo n ě kdo jiný v tv é m t ě le zakletý
Ten nev í taný ciz á k se vetřel před l é ty
A rozt á h se jak pl í se ň
To p í skle ve tv é l í hni je př í št í Ohniv á k
A ty mu sh á n í š larvy a sidol na zob á k
A přesto valem chřadne jak obyčejnej pt á k
Ach co mu asi sch á z í
Co sch á zelo tvým dcer á m Proč řekly že jsi lh á ř
Dnes v pohranič í uč í jak zvl á dnout slabik á ř
A m í stn í lid é tvrd í že matn á svatoz á ř
Je ve tm ě doprov á z í
Proč poř á d zapom í n á š co řek ti rabbi Löw
Že ú sp ě ch plod í ú sp ě ch jenomže krev je krev
B ě ž dej mu k á men na hrob Snad zm í rn í š jeho hn ě v
Snad ješt ě vyslyš í t ě
Snad z tebe n ě jak sejme to bř í m ě t ě žkých vin
Snad řekne "Ty jsi čistej To všechno heroin "
M á š před očima jehly Ty schov á val tvůj syn
Byl sotva v í c než d í t ě
Jsem v budce bez střechy a po p á s ve sn ě hu
A v dlani minci kterou už st á hli z ob ě hu
Tvůj homunkulus v l á hvi se př í liš nepoved
M á tvoje pr á zdný oči a nevzruš í ho sv ě t
A neokouzl í v á še ň s n í ž zapr á šený kv ě t
Se v ě čn ě dere vzhůru
Tv á jeden á ct á žena je týdny nezv ě stn á
Už jak t ě ch deset před n í poušť ve tv é m srdci zn á
Tu pustinu co zebe a kterou hal í tma
Jak rub á š nočn í můru
M á š zuby jako orloj a tv á ř jak velekn ě z
A s í lu jako mamut a výdrž jako b ě s
Jen hromsky t ě žk á v í čka bys dlouho neunes
My dva to přece v í me
Vždyť naši prvn í fotku n á m poř í dil Jan Hus
Řek "Hochu jenom l á ska tu stoj í za pokus
A bez n í cel á v ě da je pekeln í kův trus
Jen v l á sce pravda dř í me "
Jsme v budce bez střechy a po p á s ve sn ě hu
Sv í r á me minci kterou st á hli z ob ě hu
Snad přišla chv í le kdy ti zavol á m
A oslov í m t ě hlasem z minula
