Nejednou za dveřmi stal
A ptal se muže-li d á l
V košili b í le jak sn í h
A v šatech do tanečn í ch
Z čisteho nebe svých snu
Spadl jsem bez rozpaku
I s kytkou za kapesne
Nevn í ma že řikam NE
Pt á š se m ě jestli to v í m
Když s Tebou kamarad í m
že vlastn ě patř í Ti sv ě t
A ješt ě sedmnact let
Ať se m ě pt á š na co chceš
Proč ř í kat n ě jakou lež
Kter é bys uv ě řit cht ě l
A to by nebylo f é r
A to by nebylo f é r
Ať se m ě pt á š na co chceš
Proč ř í kat n ě jakou lež
Kter é bys uv ě řit cht ě l
A to by nebylo f é r
Prosim T ě přesta ň se pt á t
A sp ě chej k t é co m á š r á d
Třeba ji do kina vem
A n ě kdy přiveď ji sem
M ě j se fajn jako se maš
A vrať se tam kde to znaš
Do sv ě ta malin a her
Vžďyt lh á t by nebylo f é r
Vžďyt lh á t by nebylo f é r
Vžďyt lh á t by nebylo f é r
Vžďyt lh á t by nebylo f é r
