Jde déšť a já jdu s ním

Jdu městem jenž znám

A hledám stopy včerejší včerejší

Jdu stejným směrem jak dřív

A vzpomínám

A všechno zdá se krásnější

Ach Lásko voníš deštěm

Tady si řek

Myslím že vítr tehdy vál vítr vál

Jsou to už stovky let

Kabát si svlék

A byl mi velký ale hřál

Krásná Lásko

Jak dlouho dlouho ještě

Půjdu ti vstříc

člověk je velmi krátce živ krátce živ

Má Lásko voníš deštěm

Jsi z plískanic

Však hřeješ stejně jako dřív

I déšť jak dřív je stejný

I já já jsem táž

Jen cosi skříplo v orlojích v orlojích

Byls tu a stále jsi jenom se ukrýváš

Jdu deštěm ve tvých šlépějích

ó má Lásko