Venku už svítá a já nemůžu spát

Má to svůj důvod potřebuju do plic trochu čerstvého vzduchu dát

Sluchátka beru jako samozřejmost, když jdu si projít tyhle místa

Místa ze kterých dodnes husí kůži mám a otevírá se mi jizva

Děti z dobrých rodin, děti co měli svoje zázemí

Sme byli děti, co tu byli málo hodin, aby měli trochu svědomí

Hlavní nádraží, Brno, Janáčkovo divadlo, Perpetum, Tabarin

Někdo si tak řešili pubertu a někdo se tak narodil

Podle toho, kolik toho je, celé partě mění nálada

Na každým rohu návnada, když někdo zkoušel skončit

Stačilo mít trochu peněz, všechna víra shořela

Nekonečný příběh, ale žádná pohádka

Spíš pocit, jako když Artax v močálu smutku padal do bahna

Poslední místo byla Kahla, pohřebiště zmeškaných hovorů

Od rodičů

Stále jsem si to všechno neodpustil

Mohl jsem pár lidí zachránit, teď potkávám matky kamarádů

Z téhle party a vidím jejich bolest v očích

Protože to co maj doma dávno není jejich syn

Vpomínám na vás všechny v dobrým, i ve zlým

Po show spim na hotelu není to tak real

Jako když jsme to dospávali v lavicích ve škole

A říkali nám, že chodíme po tenkým ledě

My na to, že po tom ledě skáčem a běžíme sprint

Kruhy pod očima zůstanou mi asi furt

To že nemůžu spát taky, bojím se nočních můr

A tohle byla jedna z nich

Nebyl jsem dobrý syn, tak promiň, mami

A stále jsem tvůj syn, tak promiň, tati

Pamatuju si to jako by to bylo teď

Když vzal jsem si to svinstvo naposled

Na tom záchodě nechal jsem taky svůj poslední tag

Už nikdy zpět, ne, už nikdy zpět

Pamatuju si to jako by to bylo teď

Když vzal jsem si to svinstvo naposled

Na tom záchodě nechal jsem taky svůj poslední tag

Už nikdy zpět, ne, už nikdy zpět

Proto světla k nebesům pro všechny co to nezvládli

Světla k nebesům pro všechny co tu už nejsou s námi

Proto světla k nebesům pro všechny co to nezvládli

Světla k nebesům pro všechny co tu už nejsou s námi (pro všechny co tu už nejsou s námi)