Za mostem v úzké ulici
Je krámek z dálky vonící
Meduňkou, rdesnem, skořicí
Ale hlavně — ach jo
Léta snad z úcty k tradici
Kupuji celou krabici
A přes ní i papír balicí
Cítím, že řekneš — (Ach jo)
Ty jsi má levandulová
Úplně celá, celičká levandulová
Nádherně levandulová
Hmm, levandulová
Ne vždycky vařím dobroty
A občas mívám teploty
A nekapu ti do noty
A často vzdychám, ach jo
Sotva však cinkneš za vraty
Otevřu, koukám, no a ty
Upadáš vesměs v záchvaty
A vždycky voláš — (Ach jo)
Ty jsi má levandulová
Nádherně celá levandulová
Famózně levandulová
Hmm, levandulová
Už dobře pětadvacet let
Si honem běžíš přivonět
A dřív, než začneš vyprávět
Cos viděl, šeptáš — (Ach jo)
Mívám chuť žárlit na ten květ
To ovšem znáš už nazpaměť
Ať uschlé lístky vezme čert
Říkáš i bez nich — ach jo
Budeš má levandulová
Navždycky celá, celičká levandulová
Famózně, nádherně levandulová
Hmm, levandulová
